Večerní

Jiří Mahen

Maják zametá nebe, mé srdce je nezametá, vždyť jsem tam nechal kdes tebe až někde na konci světa, vždyť nás tam všechny kdos čeká s výčitkou za bolest, na kterou kde kdo z nás zapomněl, druhý již nemoh’ snést! Maják zametá hory... Ó kéž by šel vysoko nad ně! Ó kéž by – ó kéž by on posvítil na všechno tam v dáli na dně! Možná, že růže tam rozkvetla soucitem žhavá, zem’ byla by zas jako za mlada výkřik a divoká láva!

Patří do shluku

kovadlina, perlík, kovář, kladivo, kovárna, železo, bušit, kovat, výheň, měch

262. báseň z celkových 282

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SMÍR. (Antonín Sova)
  2. ZAVÍRÁM DVÉŘE... (František Táborský)
  3. None (Svatopluk Čech)
  4. KOVÁŘ A SMRT (Jaroslav Vrchlický)
  5. U praménku. (Simeon Karel Macháček)
  6. C. Jak jdu lesem, polem sám, (Jaroslav Vrchlický)
  7. Rýč a pluh. (Adolf Heyduk)
  8. JARNÍ POZDRAV ORÁČI (Antonín Sova)
  9. 36. Šlechtic jest, kdož mužně lidem slouží, (František Sušil)
  10. Žal Kyklopa. (Jaroslav Vrchlický)