BALADA

Viktor Dyk

Noc bílá je... a měsíc sní Nad horami a plání sen bizarní, sen groteskní o velkém milování. Na stromech, jež jsou bezlisté, slyš hovor povědomý. – Máte mne ráda? – Zajisté! – A dále šumí stromy. Fragmenty sluch tvůj zachytí a laskání a smíchy. – Jste hotov pro mne umříti? – – A zvlášť pro vaše hříchy! – Tón nepřipouští pochyby, tón lehký, vyzývavý. A graciésní pohyby! A svůdný ten sklon hlavy! Noc celou v tiché pohoří zní lásky plná slova. Noc celou spolu hovoří strašidla rokoková. – Oh, moře vody blankytné, jak neutonout –? – Díky!! – Však sotva ráno zasvitne, jdou lidé do fabriky. Mdle oči hledí do rána. Žáry ty dávno stydly. Strašidla náhle zlekána, prchají před strašidly.

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

1228. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. BOLEST OKLAMÁNÍ. (Antonín Sova)
  2. 216. Kam zvuk ten jde vzduchem? Kam krápěj tahle jde proudem? (František Sušil)
  3. Jde led... (Jaroslav Vrchlický)
  4. Má vlast (Otokar Fischer)
  5. ROZMLUVA S NOCÍ. (Antonín Sova)
  6. NA NEBI AZURU A V MOŘI STŘÍBRA PŘÍLIŠ... (Emanuel Čenkov)
  7. Vlny. (Svatopluk Čech)
  8. Po hříchu (Xaver Dvořák)
  9. Slzy. (Augustin Eugen Mužík)
  10. In tenebris. (Xaver Dvořák)