Po hříchu

Xaver Dvořák

Jdu jako zmámen, je skončen hřích; proč po tobě ten kámen jsem bídný zdvih’?! což mohu koho více snad než tebe milovat? To byla touha jen rozkoš pít, mé tělo byla ústa pouhá, můj vyvřel cit jak sopka v náhlém plameni – proč nestoup’s v cestu mi?! Já trhal s stromu, zkad kynul, plod, v tak divném světla lomu mně zdál se hod; strom, vím, ten nebyl zahrad z tvých, plod zhořknul na rtech mých. Teď odboj zlomen, kdos vyčítá; jak zůstat neohromen, když hlas se ptá tak sladký, hořce dojatý, hlas s kříže: Synu, také ty?! Skrýt kde se mohu jak Adam též? jdeš v náruč svému Bohu, když prchnout chceš, co běh můj děsem šílený? jdu mezi jeho rameny. Tu kyne sluje, jak výheň skví, mne vroucně přitahuje to tajemství: v té výhni hříšný pohřbím se... v ní nový – rodím se!

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

1179. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. POLIBKY. (Jaroslav Vrchlický)
  2. 216. Kam zvuk ten jde vzduchem? Kam krápěj tahle jde proudem? (František Sušil)
  3. Sonet dedikovaný slunci. (Josef Svatopluk Machar)
  4. Má vlast (Otokar Fischer)
  5. BALADA (Viktor Dyk)
  6. A přece vždy jen mlčelivě! (Jan Pelíšek)
  7. Vory. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Hořká píseň (Otokar Fischer)
  9. COMMUNIO. (František Kyselý)
  10. XIV. Jen se mi nesmějte, že jsem tak malý (Josef Kalus)