Tak zdravou máš barvu ty milenko má(A4m)
a přece jsi všecka jak zprůsvitnělá(A4m)
to proto že v duši až na dně mi dlíš(A4m)
a zavru li oči jdeš blíže a blíž(A4m)
Já nad hradem zřím tě v tvé tragice plát(A4m)
jsi svítivý úběl jenž na Špičák pad(A4m)
a Kolín a Radim zde sad a tam dům(A4m)
ten ostrov a ty stromy to ticho a šum(A5m)
to všechno je pravda však spolu ti duch(A4m)
svůj kouzelný opsal ty pohádko kruh(A4m)
Můj zámek toť oblak já zrcadlo vln(A4m)
tvou barvou jsem nasák tvých zjevů jsem pln(A4m)
a kdyby mi brali čím dýchat a žít(A4m)
přec tebe má hloubko mi nemohou vzít(A4m)
a kdybych kdy musil tvůj vyvrženec(A4m)
dvůr ke dvoru bloudit jak žebrák a žrec(A4m)
vždy byla bys přísná ty soudkyně má(A4m)
jak v tepaném kovu mi zpřítomněná(A4m)
Své věrné už nepouštěj do světa víc(A4m)
jen ty kdo zas v touze ti spěchají vstříc(A4m)
chci zblízka tvou něhu i velebu tvou(A4m)
tvou lásku chci ryzí A nezdrobnělou(A4m)
Já svátek ctím Duše a dušiček ne(A4m)
Mně sférou je muž ne kde mužíček žhne(A4m)
Mám rád kdo zná hlavu ne hlavinku vznést(A4m)
Já zbožňuji zář a ne svíčičky hvězd(A4m)
Však jednou až světlo mi ve hlavách vzplá(A4m)
chci v loktech ti ležet ty matičko má(A4m)