Píseň harfenisty.

Adolf Brabec

Svou harfu mám tu jedinou, jíž svěřím žal a všechen bol, když smuten dál jdu dědinou, vše bezcitno je ke mně kol. Jak těžko je ten život vést, se rtů se vine jenom vzdech, však do písně jej nesmím plést, z těch vane jenom štěstí dech. Pouť má je bludná, kde je cíl, tak ptám se harfy ozvěnou, kde hrob si kolem kvítka svil, znít harfu slyším milenou!

Patří do shluku

dalekost, zpěvec, jinoch, toužebnost, harfa, háj, provívat, zavívat, lůno, oudolí

60. báseň z celkových 564

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 19. Umlkni potoku hlučný (Karel Hynek Mácha)
  2. None (Milota Zdirad Polák)
  3. ELIZA. (Václav Věnceslav Ráb)
  4. Stella. (Siegfried Kapper)
  5. Básníka loučení-se s básněním. (Karel Marie Drahotín Villani)
  6. Adelíně. (Josef Krasoslav Chmelenský)
  7. Smutný pastýř. (Jan z Hvězdy)
  8. PROCHÁZKA V SOUMRAKU. (Karel Sabina)
  9. BRATŘI. (Karel Hynek Mácha)
  10. 5. Mně se zdá, že zřím tě všudy, všudy; (Ranko Petar)