Píseň vystěhovalce.

Adolf Brabec

Dnes zde a zítra kdo ví kde! Víc nemám mít juž domova, za mnou jen anděl strastí jde, a zítra půjde poznova. Však nejhorší, že ztratím cos, tu drahou moji rodnou vlast, proč připad na mne krutý los, že musím kosti jinde klást. A zítra moře, vlny hluk, zda přehluší ten srdce tluk, vlasť dá jen jednu květinku, však drahou – na ni vzpomínku.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

epigram, verš, rým, čítat, polemika, kritik, havlíček, kritika, nos, rýma

280. báseň z celkových 346

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Mrtev (Josef Barák)
  2. PÍSNIČKA DNEŠKA. (Roman Hašek)
  3. Sonet dušičkový. (Adolf Bohuslav Dostal)
  4. EPILOG (Petr Fingal)
  5. NÁBĚHY K VĚTŠÍM BÁSNÍM BEZ NADPISU. (Svatopluk Čech)
  6. ASTRY. (Antonín Klášterský)
  7. Rána. (Jaroslav Vrchlický)
  8. JEN SLŮVKO. (Josef Svatopluk Machar)
  9. XII. BALLADA O MÉM TAM-TAM. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Cestou k moři. (František Táborský)