K TÁBORU.

Adolf Brabec

V levo, v pravo holá pole jen se zdvihají a mizí zas, rozesmál se jarní pěkný den, přec kraj má teskné dumy ráz. A cesta bílá jednotvárná tak se táhne řadou topolů, les láká znavený jen zrak, a řeka, jež jde pospolu. Vran hejna cestou bílou krákají a k lesům letí nahoru, kde šedé věže pnou se, lákají – již k samému jdu Táboru!

Patří do shluku

závěj, sníh, sněhový, zimní, mráz, jíní, zima, saně, vločka, umrzlý

167. báseň z celkových 650

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Notturno. (Jaroslav Vrchlický)
  2. POD SNĚHEM. (Alois Škampa)
  3. ČERVNOVÝ VEČER (Alfons Breska)
  4. Chvílka snění. (Alois Škampa)
  5. ZIMNÍ JÍZDA (Antonín Sova)
  6. VII. Co se děje v širém kraji? (Herma Pilbauerová)
  7. TICHO PO PĚŠINĚ... (Karel Babánek)
  8. Sněhurky. (Josef Václav Sládek)
  9. U LESA. (Herma Pilbauerová)
  10. Zimní host. (Alois Škampa)