Notturno.

Jaroslav Vrchlický

Břeh pustý, řeka šerá a nebe olověné; je dumná chvíle, která do duše smutek žene. Jen pěna vln tou šeří se chmurně bílá míhá, jak holubičí peří ji ob čas vítr zdvíhá. A v chumáče ji shání, a kde břeh strmí tmavý, ve vločkách hází v lkání do ušlapané trávy. Břeh pustý, řeka šerá a nebe olověné; je dumná chvíle, která do duše smutek žene. Loď vlny nerozbrázdí a pták je nepřeletí, pustého sadu za zdí se tmějí rysy snětí. Teď ze stromů jsou kostry, jež drží prázdná hnízda, a travou stejně ostrý jak duší vítr hvízdá. Kdo zpozdil se to tady? i hvězdy šly juž spáti měsíc si neví rady, zda shasnout má či pláti. Nech svět a domů pojďme a v tiši jizby stinné v snů moře duši hoďme, snad splyne v nich a zhyne.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

závěj, sníh, sněhový, zimní, mráz, jíní, zima, saně, vločka, umrzlý

509. báseň z celkových 650

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. K TÁBORU. (Adolf Brabec)
  2. Pianissimo. (Viktor Dyk)
  3. Stříbromech drnu v pololuně (Hermor Lilia)
  4. Na sv. Tři krále. (Rudolf Pokorný)
  5. Smutný večer. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Smrť. (Alois Škampa)
  7. Duma o Meluzině. (Adolf Heyduk)
  8. VII. Co se děje v širém kraji? (Herma Pilbauerová)
  9. XVII. SNÍH. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Jarní větry. (Alois Škampa)