V svou vyvolal nás večer tichou náruč(J5f)
prosycenou tesknými náladami(J5f)
a sešli jsme se v stmělém stromořadí(J5f)
jež utvořilo úkryt před hvězdami(J5f)
Nikoho víc jsme netoužili znáti(J5f)
než sebe sebe a své velké štěstí(J5f)
ohromné blaho ptáka duhového(J5f)
jenž křídly zřídka v duše zašelestí(J5f)
A když jsme pak se vzhůru zadívali(J5f)
sypaly hvězdy květy svého světla(J5f)
do našich duší aby naše touha(J5f)
v synthesi blaha nekonečně kvetla(J5f)
Zemdlený Večer ukláněl se Noci(J5f)
a oba se nás při setkání ptali(J5f)
proč smutní jdem z bohaté zahrady své(J5f)
kde lilií jsme tolik natrhali(J5f)
tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání
519. báseň z celkových 697
Podobné básně
Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.
-
Verše z minulosti.
(Jaroslav Vrchlický)
-
Již šero řinulo se...
(Augustin Eugen Mužík)
-
ECHA Z RÁJE.
(Vladimír Frída)
-
8. Spaly hvězdy soumrakem
(Josef Kuchař)
-
2. Znám dvě hvězdy
(Josef Kuchař)
-
TAK SÁM!
(Jaroslav Vrchlický)
-
VEČER.
(Herma Pilbauerová)
-
Zima.
(Herma Pilbauerová)
-
Má duše, rozpni křídla
(Jan Evangelista Nečas)
-
Na Chrudimce.
(Rudolf Pokorný)