MEDITACE.

Josef Lukavský

Jen duše mrtva. Komediant zůstal vesele živ. Bude se učit žíti, by k slávě mírou svého břicha vzrůstal. Pes můj, můj Maluch, smí mne provoditi. Je hodné zvíře tento pes. Jak dítě miluje mne a nepřáteli kouše, ať otevřeně přijdou, či v své sítě mne vábí ve svém měkkém, ovčím rouše. Tak, jako já, sečetl slasti světa, přátelstvím, láskou zrazeni jsme dosti. Je nám zde dobře. Jen ta pouta kletá! K minulu pouta, pouta k přítomnosti. Měsíčná noc. Hledíme do daleka. Pes – komediant jsou touhami spjati. Ó, v tuto noc nás velká práce čeká: K svobodě chcem’ se zase prokousati.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jeviště, herec, publikum, opona, obecenstvo, komedie, divadlo, autor, divadelní, potlesk

449. báseň z celkových 509

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. *** (Adolf Bohuslav Dostal)
  2. HEREČKA (Jan Opolský)
  3. JEN JEDNKRÁT JSEM GIROVAL. (Viktor Dyk)
  4. TRAGICKÝ ROZPOR. (Zikmund Winter)
  5. HOŘKÁ EPIŠTOLA. (Emanuel z Čenkova)
  6. Srdce svého žhavé zlato. (Růžena Jesenská)
  7. XIX. Aj srdce, starý šašku můj, (Adolf Heyduk)
  8. BALLADA O MRTVÉM DRUHU. (Antonín Sova)
  9. 29. Povolně se odebírá (Karel Marie Drahotín Villani)
  10. HRA MRTVÝCH (Antonín Sova)