IV.   Kdy žes byl, že jsem ráno, vyraziv okenice,

Richard Weiner

Kdy žes byl že jsem no vyraziv okenice(Na) do ručí chyt batoli kte se učí hat(Na) zatím co sousedka dosoušela u okna vlasy(Na) po včerejší heřmánko koupeli(Na) volajíc Bonjour mon voisin(Na) Na boulevardy jsem šel a počítal pod aty(Na) sluneč kola(Na) prozel den V poledne jako junák chodil(Na) Ny však vše je ji Za šera mléč ry vplouží se(Na) a zatím co těžce se probouzím suše lze slyšeti Den(Na) Ruce blíž k tělu stiskám a nemám to nemám to rád(Na) kdy však u se a to je dnes nejlepší úděl(Na) že vzbuze pamět panenku panenku zrcadlí(Na) koket veselou smíška a pracovitou(Na) tak pracovitou tak pilnou(Na) že ani v omnibusu neodloží své práce smějíc se na všechny strany(Na) a cho v květnu na slavnost Jenniny zahrady květiny da(Na) zmrzlinu St Cloud a (Na) ta (Na) Pařížský den(Na) Pařížský den kdy jsem pod aty sluneč kola sčítal(Na)
Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky
Počet slok: 2
Celkem veršů: 21
Neurčeno: 21 (100 %)