Kdy žes byl že jsem ráno vyraziv okenice(Na)
tě do náručí chyt batolivé dítě které se učí běhat(Na)
zatím co sousedka dosoušela u okna vlasy(Na)
po včerejší heřmánkové koupeli(Na)
volajíc Bonjour mon voisin(Na)
Na boulevardy jsem šel a počítal pod akáty(Na)
slunečná kola(Na)
provázel mě den V poledne jako junák už chodil(Na)
Nyní však vše je jiné Za šera mléčné páry vplouží se(Na)
a zatím co těžce se probouzím suše lze slyšeti Den(Na)
Ruce blíž k tělu stiskám a nemám to nemám to rád(Na)
Někdy však udá se a to je dnes nejlepší úděl(Na)
že vzbuzená pamět má panenku panenku zrcadlí(Na)
koketní veselou smíška a pracovitou(Na)
tak pracovitou tak pilnou(Na)
že ani v omnibusu neodloží své práce smějíc se na všechny strany(Na)
a chodí v květnu na slavnost Jenniny zahrady má květiny ráda(Na)
zmrzlinu St Cloud a mě(Na)
také mě(Na)
Pařížský den(Na)
Pařížský den kdy jsem pod akáty slunečná kola sčítal(Na)
jaro, vzpomínka, mládí, květ, vesna, kvést, zkvétat, jarní, rozkvést, jeseň
321. báseň z celkových 680
Podobné básně
Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.
-
Z ulice.
(Jan Červenka)
-
DĚTEM.
(Adolf Bohuslav Dostal)
-
Dívčí jizba.
(Antonín Klášterský)
-
FIALKY.
(Karel Červinka)
-
BŘEZEN
(Karel Toman)
-
SENOSEČ.
(Emanuel z Čenkova)
-
Touha po fialkách na podzim.
(Zikmund Winter)
-
PÍSEŇ HLEDAJÍCÍHO.
(František Taufer)
-
JARNÍ VZPOMÍNKA
(Antonín Klášterský)
-
14. Den k večeru se chýlí,
(Karel Babánek)