Rozloha ramen mých je změřena podle tohoto kraje(Na)
myslím se květem jenž by právě byl z prsti té vzpučel(Na)
Přesně zhloubeny kosti a věrně svalstvo mé hraje(Na)
dle rytmu povrchu země Mám silný pocit že sám v sobě jsem účel(Na)
Ne na plano napnou se šlachy když zde se napínají(Na)
a pěst se v prázdnu nezavřela trčí li v tomto ovzduší(Na)
plícím je dobře když tohoto vzduchu zálibně nassávají(Na)
hlavě je jasně když pošedlým vzpomínkám kraj svojí jistotou odtuší(Na)
Tajemným souručenstvím jsem s touto strukturou svázán a v ní všechnu svobodu třímám(Na)
volný z těsné závislosti čerpám kovovou jistotu sebe(Na)
smysly jsou drsně vkořeněny celost těla hmatem vnímám(Na)
želanou záruku plodnosti bytost moje žíznivě z půdy té střebe(Na)
Uhaduji žízeň po činu podle lenosti která se rozlezla(Na)
až do morku syrová a je kvasinkou kterou do tvorby dusně kvasím(Na)
Jako požehnaná chlebová díže jsem bezpečně postaven kromě zla(Na)
zmatek těsta hotovícího se v parném ovzduší otčiny trpělivě snáším(Na)
A že tedy bezpečně sídlím směji se obsáhle Smích ten místo mi vrýp(Na)
do země mojí kam vrůstám Zákon jedná Podrobil jsem se přišed(Na)
Jsem volný jak kámen jenž padne kam padá jsem svobodný jak ten jenž dal slib(Na)
mohu se dívat všude kam vidět chci mohu naslouchat všemu co chci slyšet(Na)
Bohatnu do nadbytku Ostří blaha mě v půle dvě rozťala(Na)
právo své každá střeží celé celosti každá má vědomí pevné(Na)
klíčím jak semeno staré když v živině nové nová plodnost je pojala(Na)
a pocit šlechtictví mám jako ten kdo se s půdy své nikdy nehne(Na)
Jinde se kořím v bázni Zde pokora moje má kořenné vědomí práva(Na)
jsem částí tvorby této vzdávám jí čest jako Bohu a též jako Bohu jí tykám(Na)
Poslušnosti kterou jsem slíbil země ta pyšně se vzdává(Na)
já jí svobodně otročím pánu a netoužím nikam(Na)
Marně roztéci se snažíš kraji křeč tvou věž putímská shladí(Na)
tkví na rovině nízká(Na)
Čížovský vršek i kostelík odkud jdou bouře i krásný čas(Na)
jsou osudem tvým(Na)
A byť výryvem budějovické silnice do světa vláčen byls(Na)
z Vyhlídek vidím šumavský řetěz jenž tě poutá k tobě samu(Na)
Ozvěno Skalek i dnes ještě chápeš se hlasů(Na)
našeho dětství(Na)
tmelíš je jaří činíš z nich klenbu postřenou blouznivými kmity(Na)
já pod ní jsem a cítím že hrdinská to skrýš(Na)
jsou průrvy tu nebe je jimi vidět z něho line půvab(Na)
Marně roztéci se snažíš kraji i mysl i hlas můj tě jímá(Na)
ocelové sevření svědčí ti zmužňuje libou tvou tvářnost(Na)
krásným se jevíš a tvrdým náhle to že chápu(Na)
tu je nástroj můj tu můj cíl tu můj konec(Na)
Od Hradiště ježka dolů rovinkou pod starým mostem(Na)
mezi hubenými domky plavě se neseš Otavo k letnímu Martínku(Na)
kde koupel svěží a švižná a svěží a švižná jdou přede mnou tam léta(Na)
uprostřed hlaholů podivuhodně jímavých dnes(Na)
Vlníte vlníte se lesy posunkem dětinským jaksi schytáváte(Na)
větrné prameny kraje jak rozhozenou přízi(Na)
rázem jí snujete v ovzduší pravé jehož nedýchám již(Na)
ale jím jako chléb jako chléb požehnána budiž chuti(Na)
plynoucí planoucí drahocenná Konáš že slzím(Na)
Chutnám jí luka lesy rybníky i tekuté vody(Na)
hřmot věcí zvířat a lidí(Na)
a z prahor rodného kraje vyrůstá mi kvačivá bázeň před touto zemí(Na)
ona je tak nesmírně blízká(Na)
že v trhlince každé i brouka zřím jenž se tam skryl(Na)
i klíčky bylinek travin co sotva ještě troufají si žít(Na)
a je mi že zároveň pakami jsou mého srdce(Na)
a táži se nezmeškals dokud byl svatý čas(Na)
Stydno pojednou bědné že jsem tu jak nahodilý chodec(Na)
bázlivě z posměchu z pomsty všech těchto životů útlých(Na)
které mě jistě znají z lepších dob kdy jsem chlapec(Na)
zaslíbil se a sliboval(Na)
Což je li posměch jejich a jejich msta(Na)
že slyším jak slyším ty zvuky že vidím jak vidím tu zem(Na)
Což mě li cizince jenž s pokorou přišel a s tím co zve láskou(Na)
propast od hory dělí která tak blízkou se zdá(Na)
Příliš známou tvářností světa poděšen rozhlížím se(Na)
zkusmo rvu pakou zrezivěla děsně v svém loži(Na)
výsměchem skřípe nevzdává se rvavá leč teď(Na)
sesmykla se rázem v mou stranu umdlelá nedočkavostí(Na)
Hyb vešel v okruh a vznos a kolotání(Na)
rytmus nějaký prudká rozpomínka od věci k věci jde(Na)
povědomý nyní u mě se staví a já ne není to klam(Na)
zapadám v rej a zbožňuji tajemné taktovky zdvih(Na)
Společný požitek smyslů všech a tedy já(Na)
Novou sílu čerpám vy sílíte slabostí mojí(Na)
Umučené kořeny staré splachuje vědomí síly(Na)
bojím se ho a jásám a vím že to návrat(Na)
Okolo rodných hor a rybníků plochobřehých(Na)
které jsem zůstavil aniž mě dosti znaly(Na)
bludné vzpomínky polétaly(Na)
Daleko bydliště Chudo po nenávisti a lásce(Na)
bylo as přece neboť kolik jsem vzpomínal(Na)
vzpomínal tesknil ale nebledl nerděl se hněvem(Na)
Měňavá pestrost neznala jednotvárného hukotu svátek(Na)
jímž stejně od tisíce let hučely rodné lesy(Na)
bratřím a sestrám slast mučivou na věky vytrvat(Na)
Neznala rybníků našich zrcadel luzných květnů(Na)
jež mluvily řečí lidu jarou a tvrdou za dne(Na)
a noční jichž šepot dá rozplývat blahem se těm kdo tu jdou(Na)
Lenivým šperkem byla ne nástrojem dne již řeč rodná(Na)
radostí odpočatou příliš mžily se rodné lány(Na)
srovnání planá zlá tlupa ztékala pevno moje(Na)
Mraky mraky přišly Záblesk pak blesky hrůza(Na)
zjařmila dřív než zahřměl hrom Tu stojím(Na)
Daleký obzor ó dobré je útočiště(Na)
přilíplý k chalupě stojím nad hlavou doškový kryt(Na)
Ve všem děsu však jest jak pod tímto krytem dlím(Na)
jak by v svírání po blínu zamihla se dávná zkrušená sladkost(Na)
vzkaz lesů vyzněl z ní vytrvat vytrvat(Na)
nyvá ta oka tůní s lekníny u plochých břehů(Na)
ta pole s úrodou naší už ta blata nenebezpečná(Na)
to pokolení mladé jež boso jde po cestě mlatu a mluví(Na)
tou tvrdou a jasnou řečí brunátnou úsilím(Na)
pevný v práci zabraný muž jenž říká ano ne(Na)
U chudého stolu mi dobře ač nejsem želaný host(Na)
a skývu svoji si chutě skrojím však jest moje(Na)
Ó já zde budu míti právo domova to vím(Na)
Nezradím pochybností(Na)
Ze široka chtěl bych rozložit lokty na stole to jsem doma(Na)
Oči mé hleďte skromně v tvář stolovníků to jsem bázlivou láskou zkrušen(Na)
Ó rozkochaná nedočkavosti frenetického národu jak chceš už falstafskému kvasu(Na)
Ó nový příchozí služebníku tys nezapomněl tisíců očí jež zbůhdarma nikdy neuvidí(Na)
Je zoráno je zaseto na ta pole hleďme(Na)
hleďme sobě do očí na svět jenž rodí(Na)
Nechť řičí neslyším větrné zámky pravdivějí v kámen(Na)
zítřejší milost se plní(Na)
Kráčím V domácí těžkou prsť se boří můj krok(Na)
Jíti toť všechna má mysl S vámi má touha jediná(Na)
Všecky svazky pro tebe Neznámá neznámý zpřetíná(Na)
Přijmeš mě(Na)
Fascinován tebou odpírám drahým hlasům a řežavé touze naschvál nehovím země(Na)
Příč tmou proudí jasno ke mně(Na)
že kráčím od zítřku jenž je k dnešku jenž již není(Na)
V té víře mé nové zaslíbení(Na)
Tou země jsem tobě práv(Na)