STAŘEC.

Richard Weiner

Léto je v plném hýření, a přece vím: podzim. Hlásí se v údech a v zbarvení polí se hlásí, v proudění vod a ve ptačích křídelek bití. Žloutne už všechno listoví; to patrno starci, zatím co mládež mní zírati v nejprudší rozpuk, bláhově věříc, přání že stejně je skutkem. Smířen však se vším oběhem a o cíli věda, odkud vše vychází, a také o tom, kam spěje, klidně zřím pravdě v tvář, jedna mně roční je doba. Jedno jen ještě je zvědět – a před zimou ještě: Proč že těm jinochům, kteří tu kráčejí mimo, na rtech je otázka, poselství podivných bojů? A pak: zda také jsem toulal se krajinou zmaten jinochem jsa – a s takovým zápasem uvnitř, já, jenž tu nyní vím? Nestačí pamět již, běda, musím však zvěděti, musím! Neb nač bych byl jednal, trpěl i vlád’, když bych před smrtí nedoved’ říci, zda i já krásně jsem zmaten byl dříve, než spatřil jsem moudrost?

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

865. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. RISPETTI. (Vladimír Frída)
  2. VER SACRUM. (Xaver Dvořák)
  3. ZTRACENÉ JARO (Stanislav Kostka Neumann)
  4. MLÁDÍ. (Antonín Sova)
  5. Noc bez svítání. (Adolf Heyduk)
  6. MEDITACE O IDEALU ŽIVOTA. (Jaroslav Vrchlický)
  7. DAR MILOSTI. (František Rybář)
  8. JARNÍ MEDITACE. (Jaroslav Vrchlický)
  9. XXIII.   TULÁKOVI. (Richard Weiner)
  10. Na všem žití leží věčna stín. (Adolf Heyduk)