KOVÁČ PÁL.

J. B. Polom

Kázal pán, by Pál ukoval okovy. Skul. A pevně. Nevěděl, že – tatovi. Byly poslední, oh, Pál jež urobil – po té zbojným chlapcům už jen kule lil... Dlouho Pálův řetěz s otce nespadl: teprv s trupem ztuhlým kov ten vychladl. Hned pán vsadil Pála do týchž – vlastních – pout: neznalť jiný žádný proň dost pevně kout. – – – Poručil pán, ať Pál skobu uková. – Jak že silnou ? – Eh, tak pro měch olova. Skoba tu... Kdo na ní –?... V ryku zuřivém pána naposled Pál srazil kladivem. Skoba –? Udrží jej: syna unesla! – – Jak živ pracoval Pál ke cti řemesla.

Patří do shluku

kovadlina, perlík, kovář, kladivo, kovárna, železo, bušit, kovat, výheň, měch

72. báseň z celkových 282

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Rýč a pluh. (Adolf Heyduk)
  2. KOVÁŘ A SMRT (Jaroslav Vrchlický)
  3. Z kraje bídy. (František Cajthaml-Liberté)
  4. SLZA. (František Serafínský Procházka)
  5. None (Svatopluk Čech)
  6. II. Vše rozmetáno v prach a rozvaliny, (Josef Václav Sládek)
  7. HOREČKA (Antonín Sova)
  8. O Trocnovském dubu. (Adolf Heyduk)
  9. VI. ÚKLADY LOKIHO. (Jaroslav Vrchlický)
  10. IV. PRVNÍ. (Josef Václav Sládek)