KOVÁČ PÁL.

J. B. Polom

KOVÁČ PÁL.
Kázal pán, by Pál ukoval okovy. Skul. A pevně. Nevěděl, že – tatovi. Byly poslední, oh, Pál jež urobil – po té zbojným chlapcům už jen kule lil... Dlouho Pálův řetěz s otce nespadl: teprv s trupem ztuhlým kov ten vychladl. Hned pán vsadil Pála do týchž – vlastních – pout: neznalť jiný žádný proň dost pevně kout. – – – Poručil pán, ať Pál skobu uková. – Jak že silnou ? – Eh, tak pro měch olova. Skoba tu... Kdo na ní –?... V ryku zuřivém pána naposled Pál srazil kladivem. Skoba –? Udrží jej: syna unesla! – – Jak živ pracoval Pál ke cti řemesla. 60
Básně v knize Balady a dojmy slovenské:
  1. MATCE.
  2. NÁVRAT DOMŮ.
  3. SÁM.
  4. POZDRAV NEZNÁMÉ.
  5. MÁLO MÍSTA.
  6. VZPOMÍNKA BÁBY.
  7. STAŘENČIN ODKAZ.
  8. POHŘBÍVÁNÍ.
  9. PAMÁTKA NEJDRAŽŠÍ.
  10. TATA ŽIJE.
  11. VÝMOL.
  12. PIJAN.
  13. SLOVÁCKÁ DALILA.
  14. O MUZICE.
  15. JABLŮŇKO –!
  16. KOUTEK ŠTĚSTÍ.
  17. SLOVENSKÁ KOLÉBKA.
  18. PASTVA.
  19. DUCH NĚMOTY.
  20. ZA JAZYK.
  21. DOMA –!
  22. NA PRANÝŘI.
  23. Z VÁHU DO DUNAJE.
  24. NAJEDNOU.
  25. UTONULÁ.
  26. KOVÁČ PÁL.
  27. PÁN.
  28. NA PÍSKU.
  29. RÁNA.
  30. ÚTOK NÍŽINY.
  31. PRACH.
  32. SLOUŽIT.
  33. BIČ.
  34. UPÍR ČACHTICKÝ.
  35. ŽLUTÝ RMUT.
  36. ADOLFU HEYDUKOVI.