PIJAN.

J. B. Polom

PIJAN.
Ondra slopá. Žena prosí, zapovídá, marně k šenku krok mu hlídá: Ondra přece slopá. Ona v kostele se modlí, dny i noci v slzách prodlí – muž tím více slopá. Probůh, sám-li nepřestane, hrozného se cos mu stane: zhyň, kdo takto slopá! Zardousit jej v odpočinku –? Namíchat mu jedu v sklínku –? Ano: jed ať slopá! Odkud jed?... Ó, dosti je ho v každé pintě páleného –: nech on džber ho vslopá! – „Sama neseš? Ženo hodná...!“ Pil a pil, až dopil do dna – ej, tak junák slopá! 35 Nuž, a teď... se bezduch zvrátí, usne, v hrobě bude spáti –: hlínu ať tam slopá! ...Procitl: „Hej, kde je bečka – ?!“ – – Oh! oh! Ondra všecko přečká: mistr všech, kdo slopá! 36