SOUDRUH.

Petr Křička

Let bezmála dvacet je tomu... Je všecko jak daleký sen... Z cest náhle se vrátila matka. To prosince pátý byl den, již večer. V smutečním šatu v komnatě stála, a pod florem tvář její dívčí tak sličná, tak divná se zdála. My děti se po otci ptaly. Jak raněná laň hleděla na nás. Mlčky nás objala, klekla, tichounce řekla: „S té hvězdy se dívá sem na nás. Pomodleme se zaň...“ – A všecko když ztichlo, já kradí slezl jsem s postýlky svojí, pod staré sofa se schoval, jež u kamen stojí, a trnož dřevěnou objav, nedětsky, tiše jsem štkal... To první byl veliký žal. – A často scházel nám, drahý. Chléb milosti trpký jsme jedli. Však láskou silnější smrti vzkříšen v přetěžkých dnech byl vezdy duchově s námi. Jeho ruce nás životem vedly, a matčiným ověnčen hořem hrdinou svatým v našich se zjevuje snech... A minuly roky. V hlubině zasažen duše já z ciziny domů se vracel, z ciziny pod rodný štít. Svých druhů, s nimiž jsem vyšel, já výboje mladé jsem viděl, jich odvahy korouhve vlající, v sebe důvěru smělou – a hrůzu a osudnost celou omylu života svého, děs marnosti práce, jež vyzněla hluše. Svůj zlomený život jsem zřel a chvěl se, hrozil se, styděl... „Jen pro život žíti?“, hlas říkal, „jen pro život hodno-li žít?“, tak říkal, o sladkosti nebytí úlisně šeptal. – A zatím niterný pláč můj němý kameny leptal, půdu drolil a hlodal, úsilím věrným a tichým cestu v ní kořenům chystal, bych nalezna pravdu a sílu pohrdnout marným a lichým již pomoc měl, oporu první k novému života dílu. Dnes přemýšlím o všem, co bylo. Soudruha života svého vzpomínám laskavou myslí, dobrého, věrného vezdy. Vlastnímu naslouchám srdci. Ni vzdoru, ni výtek, ni neklidu zlého v něm není. Na nebi vzešlé tiše zrcadlí hvězdy...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

hajat, spinkat, hajinkat, peřinka, andělíček, děťátko, andílek, postýlka, maminka, synáček

438. báseň z celkových 486

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Anna. (Matěj Anastazia Šimáček)
  2. SEN DÍTĚTE (František Cajthaml-Liberté)
  3. ANDĚL. (Josef Václav Sládek)
  4. Návštěva z hrobu. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  5. Sen. (Josef Uhlíř)
  6. Noc, noc mdle kolíbá slaboučký den, (Viktor Dyk)
  7. BALLADA O BÍLÉ PANÍ. (Antonín Klášterský)
  8. A TO JE VŠECKO... (Augustin Eugen Mužík)
  9. VIII. Dobrou noc! (Josef Svatopluk Machar)
  10. Život děťátka. (Josef Kalus)