ANDĚL.

Josef Václav Sládek

Noc hluboká: děťátko spalo, i ve snách s usmívavou lící; a vedle matka dřímající; i ve snách se jí o něm zdálo a slyšela i ve snách těch šust jeho každý, hles a dech. Noc hluboká: nad hvězdnou říší, ve vysokostech nad etherem bděl Hospodin; – a dole šerem jak plula země noční tiší, posílal na svět setmělý k dětem své strážné anděly. Děl jeden z nich: Tam skolébané v sen blahý milé děcko dřímá s líčkama, hle, tak růžovýma, že miluju je. – Mé je, Pane? – Pán usmál se: „Ne, jinam jdi; tam nad ním jeho matka bdí.“

Patří do shluku

hajat, spinkat, hajinkat, peřinka, andělíček, děťátko, andílek, postýlka, maminka, synáček

195. báseň z celkových 486

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ŽENA PODLOUDNÍKOVA (Alois Jirásek)
  2. SEN DÍTĚTE (František Cajthaml-Liberté)
  3. NAD KOLÉBKOU. (Karel Vojtěch Prokop)
  4. Štěstí. (Eliška Krásnohorská)
  5. Návštěva z hrobu. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  6. K JITRU. (Antonín Klášterský)
  7. SOUDRUH. (Petr Křička)
  8. ROZTOUŽENÍ V PODJAŘÍ. (Karel Červinka)
  9. V horské chatrči. (Jan Ježek)
  10. Měsíc na zvědách. (Alois Škampa)