CHLÉB A SŮL

Petr Křička

Jak racek ve vánku z pomoří čas neslyšně, rychle a jistě plyne. Hle, ještě než červánky dohoří, dnes padesát let, náš Lalko, ti mine... Tu lze snad i více ti pošeptat , než jindy je zvykem, hochu rodný: Jsi dobrý otec, jsi dobrý muž, syn věrný a upřímný, bratr hodný. Modř pokojná nebes večerních, kde hvězdy se rodí, chvějí a hasnou, dnes vlídně zrcadlí svit očí tvých a srdce tvého hlubinu jasnou. A okeánu šumění, vln úsilí, o břeh jež bijí a bijí, mi připomeň službu tvou umění, tvou práci v svatyni Harmonií. Je nesmírný stříbrně-modrý ten proud, je bez konce-kraje a s nebesy splývá. Jak smysly lidskými postihnout, o čem tu hvězdám a oblakům zpívá?... Zde u mých břehů hledal Pán, zde našel srdce, jichž bylo mu třeba. Hluboká jako okeán a prostá jak jejich vezdejší chleba. Za jeden s ním sedával stůl, a s nimi uléhal v polní kvítí. Jim věřil. Jim řekl: Jste země sůl. Jste světlo, jež světu hoří a svítí... Dal nejmenším těmto i závěť svou, těm, kdo mu dovedli rozuměti: V boží království nevejdou, kdo v srdci nebudou jako děti“... Slyš! Hučí a zpívá veliký proud tu píseň od věků, tu píseň vždy novou... A viz! ke dnu lze dohlédnout jeho hlubinou azurovou... Dětem on zpívá, jako ty, své pohádky léta, báje zimy. Pro on zpívá a pro ty, kdo v srdci uměli zůstati jimi... Je stár. Je od počátku let a na dně jeho již přemnoho leží... Ale jak umí se rozhučet, jak rozburáceti se v bríze svěží... Ne naposled a ne ponejprv jsem viděl, jak srdce čisté a vroucí chtěl snížiti ubohý hledač mrv, břevna vlastního nevidoucí... A prsty viděl jsem opičí, jimž srdce nevinné svatým není, jak vážou si žernov osličí a klesají v hlubokost zapomnění“... Udeřil vlnou o boky skal, zablýskl pěny stříbrným prachem, a navždy rmut všechen a všechen kal smetl do hlubin jediným vzmachem... Jde ostrý severák z pomoří, čas letí, člun lehce a neslyšně pluje. Spí lidé. Jen hvězdy hovoří, a svobodné moře oddechuje. Je hluboký, hluboký starý ten proud a záští a zloby ho nezkalí střely... Chce velikost náruč rozepnout, nad přáteli i nad nepřáteli...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

1107. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. RACKŮM NAD VLTAVOU. (Antonín Klášterský)
  2. Stejný žal. (Adolf Heyduk)
  3. BOUŘE. (Svatopluk Čech)
  4. A LÁSKA MÁ TĚ NEDĚSÍ? (Josef Václav Sládek)
  5. Slzy. (Augustin Eugen Mužík)
  6. IX. Vždy na ráně. (Jaroslav Vrchlický)
  7. JAROSLAVU VRCHLICKÉMU. (Jan Červenka)
  8. ROMANCE (Antonín Klášterský)
  9. Maják. (Augustin Eugen Mužík)
  10. Kam, Lásko, Mládí... (Jaroslav Vrchlický)