Maják.

Augustin Eugen Mužík

S železné věže majáku jas šlehá a temnem noci, sinou parou moře po vlnách černých, nebes po prostoře jak světlonoš ta jeho záře běhá. V loď smutných psanců tiše on si lehá a plaší stíny předtuchy a hoře, jest jak dnů lepších příštích rajská zoře a naděj, síla, nadšení a něha. Tak v lidském nitru věčný maják svítí, jej citů tma ni bouře neuhasí, však víc jen ještě jeho světlo vznítí. Majáku Lásky, který Víra tyčí! Ty přístav lidstvu okazuješ spásy a k bohu zvedáš plémě trpasličí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

285. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Na loďce života. (Vilém Ambrož)
  2. In tenebris. (Xaver Dvořák)
  3. Tys jako divá krajina. (Albína Dvořáková-Mráčková)
  4. EVROPA. (Jaroslav Goll)
  5. I. V mračen rouchu jde už bouře divá, (Alois Jirásek)
  6. TŘI. (Josef Lukavský)
  7. HRA OBLAKŮ (Antonín Sova)
  8. DVĚ NÁRODNÍ PÍSNĚ PORTUGALSKÉ. (Jaroslav Vrchlický)
  9. PRVOTNÍ MŠE (Xaver Dvořák)
  10. SILHOUETTA. ( H. Uden)