RACKŮM NAD VLTAVOU.

Antonín Klášterský

Jak v radostném se navracíte tahu nad starou naši Prahu, rackové bílí! Nad hladinou řeky zní vaše hlasné skřeky. A mile zní jak pohádka nám stará zvěst vaše, příslib jara, nechť plískanice dál, chlad čiší stejně ve vašem bílém hejně. Já zřím k vám okem dítěte a snivce, jak ve své ladné křivce se vznášíte a nížíte zas dolů, tu jeden, tu dva spolu. A ulétáte, vracíte se zpátky, v hon dáváte se, v hrátky a na povrch vln sedáte pak sklenný jak živé chumle pěny. Ach, žel, že jste tak krátce hosté naši, břeh najdete si krašší, snad na talínský rybník, na Otavu se ztrácíte měst davu. Ó, pozdravte ten kraj můj, rcete jemu, jak drah je srdci mému a jak bych rád tam s vámi lét v té chvíli, rackové moji bílí!

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

680. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MOŘI. (Ludvík Lošťák)
  2. LXXXIV. Jak malý vloček bílé pěny (Jaroslav Vrchlický)
  3. Všem, jenž trpí. (Ludvík Lošťák)
  4. LODNÍK. (Rudolf Illový)
  5. Jak velký kajman žiješ u všemmíru, (Adolf Heyduk)
  6. Ballada života. (Augustin Eugen Mužík)
  7. BOUŘE. (Svatopluk Čech)
  8. VLTAVĚ (Xaver Dvořák)
  9. DÍK! (Josef Václav Sládek)
  10. Hymnus. (Augustin Eugen Mužík)