Ballada života.

Augustin Eugen Mužík

Ó vojíne, jenž na zpěněném oři v před pádíš supem, kam touha žene? O tvrdý křemen podkova tvá zvoní, prach za tebou se v šedé sloupy klene, a bílý plášť tvůj v pozdním šeru kmitá, a jako prapor nad tvou hlavou lítá. z domova jsem vyjel záhy, však sotva na píď urazil své dráhy. Ne nadarmo starý prapor zved’ – Věčně dál a věčně v před!“ Ó plavče, který na slabounké lodi jak střela letíš, kde že cíl tvé pouti? Ve bílé pěně veslo tvé se brodí a prudké vlny lehký člunek rvou ti, však plachta tvá si s větry volně hraje, a jako prapor nad tvou hlavou vlaje. z domova jsem vyjel záhy, však na píď sotva urazil své dráhy. Ne nadarmo starý prapor zved’ – Věčně dál a věčně v před!“ Ó strojníku, jenž na kovovém draku se ženeš v svět, kdy odpočineš sobě? Tvá hlava mizí v páry sivém mraku, tvé ruce plny mozolů jsou obě, a bílý dým se za tvým strojem plouží, a jako prapor nad tvou hlavou krouží. z domova jsem vyjel záhy, však sotva na píď urazil své dráhy. Ne nadarmo starý prapor zved’ – Věčně dál a věčně v před!“ Jen leťte, bloudi, do své zkázy dále! zřím, jak osud ze zadu vás chopí a mrští vámi silou k ostré skále, či v moře hloubi na věky vás stopí, a smete vaši úzdu, šroub i veslo, a v smíchu bude čísti vaše heslo: z domova jsem vyjel záhy, však na píď sotva urazil své dráhy. Ne nadarmo starý prapor zved’: Věčně dál a věčně v před!“

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

270. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Všem, jenž trpí. (Ludvík Lošťák)
  2. LXXXIV. Jak malý vloček bílé pěny (Jaroslav Vrchlický)
  3. RACKŮM NAD VLTAVOU. (Antonín Klášterský)
  4. NA LODI (Josef Svatopluk Machar)
  5. Pod „Skalami“ (Ferdinand Tomek)
  6. BOUŘE. (Svatopluk Čech)
  7. I. Pozvání. (Jaroslav Vrchlický)
  8. V dýmu. (Emanuel Miřiovský)
  9. POLIBKY. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Nestálí druhové (Jan Neruda)