Nestálí druhové

Jan Neruda

Bílý oblázku ty podél břehu, jindy zastavuješ vlny v běhu, že tvé bílé líce hravě máčí, že se kolem tebe hravě stáčí, že ti pěkné báje šepotají, o matičce že ti povídají, – jindy tak – však dnes jsi bledý, suchý, dnes jsi osamělý, němý, hluchý. „Ano, ano, tak to bývá v světě, jediný den přátelství že zhněte! Podlé toho, jak se přítel chová, objeví se duše přítelova; v zájmech vlastních jak se chová všude, poznáš také, jakým k tobě bude. Jedna matka nás vše uplodila, jedna hora nás vše porodila; oblázek mne, jejž teď vlastní tíže k životu ustálenému víže, drobný písek, jenž tu na dnu leží, i tu vlnu, jež zde přes něj běží. Dlouho žil jsem s pokrevenci svými, až jsem seznal, že jsou vrtkavými. Přišel včera mladík podél břehu, v tváři plamen, v oku jakous něhu; dlouho, dlouho na břehu zde seděl, dlouho, dlouho v druhou stranu hleděl. Náhle vyskočí a zařve zlostně, dojmuloť ho jaksi přežalostně, že dle vody kráčel druhou stranou pěkný mladík s přerozkošnou pannou. Jako sokol střelhbitou rychlostí ku lodičce kvapil v divém běhu, srazil kopnutím ji náhle s břehu, že až bolně zaskřípěl břeh zlostí; jeho vesla mocně zafičela, že se voda zlostí rozsyčela; jeho sochor mocně na dno sklesl, že se písek zlostně k výši vznesl. Včera zlostní, dnes zas zcela jiní – smutno, že i k pomstě jsou tak líní! Včera loďky hlavní nepřátelé – dnes se loďka houpá k moři směle, voda sama dál ji zakolíbá; – včera mládce hlavní nepřátelé – na břehu dnes mládec tiše dřímá, písek nohy jeho obejímá, vlna ve modrá ho ústa líbá!“

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

1096. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ballada života. (Augustin Eugen Mužík)
  2. VYBÍDNUTÍ. (František Soldan)
  3. MOŘE... (Kamil Berdych)
  4. Má vlast (Otokar Fischer)
  5. RACKŮM NAD VLTAVOU. (Antonín Klášterský)
  6. MÁ MATIČKA. (Josef Václav Sládek)
  7. LXXXIV. Jak malý vloček bílé pěny (Jaroslav Vrchlický)
  8. HODINY. (Jaroslav Vrchlický)
  9. VI. (Jaroslav Vrchlický)
  10. CXIII LODIVOD (František Zavřel)