Oči Karl Hermanna Franka

Petr Křička

Někde něco šplechtla hloupě – vyfasovala tři roky galejí. K Frankovi se dostala, až v jeho doupě, potkala ho v aleji. Na kolena padne před ním, prosí o pardon. Změřil si ji okem jedním, (vždyť, jak víte, On umělé má oko pravé). Upřel tedy na ni to své zdravé, praví: „Bábo, prominu ti trest, poznáš-li, z mých očí které ze skla jest.“ Babka na něj chvilku civí: „Pravé,“ řekne pak. „Uhodlas! Hm! Jak to tak?“ Karl Hermann Frank se diví. „Inu, jak to,“ babka brouká, „přece jen se trochu lidsky kouká.“

Patří do shluku

politika, poslanec, parlament, ministr, politik, politický, vídeň, schůze, mandát, republika

682. báseň z celkových 1252

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. A přišla zas a byla trochu mdlou, (Viktor Dyk)
  2. None (Hanuš Jelínek)
  3. Rok. (Viktor Dyk)
  4. None (Řehoř Řiřavec)
  5. Těm, kteří zradili. (Viktor Dyk)
  6. PROMENÁDA DIOGENOVA. (Viktor Dyk)
  7. KDYBYCH UMŘEL... (Josef Svatopluk Machar)
  8. Posměváčkům. (Václav Antonín Crha)
  9. TROTTOIR ROULANT. (Josef Lukavský)
  10. BEDŘICH SMETANA. (Josef Svatopluk Machar)