XVII. NA PAMÁTKU MALÍŘE OTAKARA MARVÁNKA.

Petr Křička

V rámečku černém bílé psaní jak zarmoutit umí a jak raní v takový veselý podzimní den, v takový den. Mít srdce hošíka nebo dívky, snad sedl bych na práh u podezdívky a zaplakal si pro úlevu, pro úlevu. Ale tak, životem ztvrdlý muž, ztráceti mlčky zvyklý už, půjdu toliko zamyšlenější, zamyšlenější, nachýlenější, veršů kvítečky zarudlé sbírat, a v suché oči bude mi zírat života Tvého, brachu zlatý, anděl na kříži rozepiatý...

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

628. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Emanuel Miřiovský)
  2. DO PAMÁTNÍKU. (Adolf Červinka)
  3. NÁŠ OSUD (František Šimeček)
  4. Z DRAMATU NERVOSY. (Antonín Jaroslav Klose)
  5. Den spat juž jde a bílá luna (Jiřík Luděk Moravský)
  6. Malý román. (Jaroslav Vrchlický)
  7. STOPY V JARNÍM SNĚHU. (Josef Merhaut)
  8. Její jméno. (Bohdan Kaminský)
  9. Ballada o básníku a lesní panně. (Roman Hašek)
  10. Nemožná... (Bohdan Kaminský)