Snění.

Boleslav L. Černý

Na okna rám se horká hlava klade, v prach ulic unavený zrak se noří.... Když v prsou bouří ještě srdce mladé, jak rádo všemu novému se koří! Podivný cit se úlisně v hruď krade.... na konci obzoru čís pohled hoří; zrak setká se s ním dlouhou cestou všade, a v chvatu dne nás ve vzpomínkách moří... A duše zvolna hebká vlákna spřádá, prach ulic náhle v koberce se změní, neznámá přichvátá a v roztoužení do ucha šeptne: dítě – mám tě ráda – a pokoj víří náhle kolem v letu, mdlá hlava cítí dotek vlhkých retů.

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

800. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Otakar Červinka)
  2. None (Emanuel Miřiovský)
  3. Mors. (Jaroslav Vrchlický)
  4. ŠÍLENÁ. (Otakar Auředníček)
  5. HOST. (Josef Holý)
  6. Sonet z měsíční noci. (Josef Svatopluk Machar)
  7. SVĚTLO NA STROPĚ. (Antonín Klášterský)
  8. NA VEČER. (Adolf Brabec)
  9. Kam? (Julius Alois Koráb)
  10. Propercia de Rossi. (Karel Kučera)