ŠÍLENÁ.

Otakar Auředníček

Zde světel zář, a dívek zjev, a růže, a kynou tobě sladce ňadra bílá, bys přivinul je na své srdce úže. Má duše dnes se divně zachmuřila. Já z okna velkého hleděl v tmu ulic. Tam naproti jak oko zmírající plá malé okno, k němuž hlavu tulíc, zří upřeně sem dívka s bledou lící. To dům je šílených. A zhubenělá ta šílená v tmu čirou oko noří. Teď hudby proud jí zvoní kolem čela, a vidí sál, jenž jako výheň hoří. A vzpomíná, jak tančívala kdysi na ňadrech toho, jenž ji zradil bídně... Té hudby proud šílenství nové křísí jí v duši, která umírala klidně. Snad anděl smrti nad chorou se sklání, co jásot náš ji vrhá v propast tmavou. A tady růže, smích a tancování, a ona svíjí bolestí se žhavou. A volat’ chci: „Nechť stichne hudba rázem! Ó smilování, lidé všední, prázdní!“ V tom slyším šepot prosycený mrazem a posměchem: „Hle! Básník náš zas blázní!“...

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

496. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V LETNÍM VEČERU. (Adolf Brabec)
  2. Dívce, jež mi růži hodila. (Josef Kuchař)
  3. Snění. (Boleslav L. Černý)
  4. CHODILO KE MNĚ JARO. (Jan Červenka)
  5. PŘED POHŘBEM. (Adolf Brabec)
  6. Doba písní. (Rudolf Pokorný)
  7. Malý román. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Dětské sonety. (Xaver Dvořák)
  9. NA VEČER. (Adolf Brabec)
  10. I. (Josef Kubelka)