FINALE
Zač se ještě modlím dnes a zač se modlit budu:
za klid duše Tvé a za osudu pousmání.
Jenom tím se chvějí moje rty v tom tichém trudu,
když se večer žití hustou mlhou ke mně sklání.
V cizích polibcích bys nalezla mých zapomnění,
v cizích loktech více tepla, než jsem já moh dáti,
v cizích slovech nové kouzlo, hudbu nových snění,
aby každý podzim moh Ti novým jarem vzpláti.
A pak po letech snad jednou ve adventním šeru,
když se modrý smutek rozloží nad pustou plání,
abys šťastna sklonila se nad svou spící dceru – –
Mé rty jsou němé už a nemají víc přání. –
38
OBSAH
STOPY DNÍ
J. V. Sládek5
Viktoru Dykovi I.–II.6
P. Ant. Kolářovi8
Pláč9
Starý rukopis10
In memoriam11
Nenarozenému dítěti12
Dceři anatoma13
Sonet v listopadu14
PAPRSEK ŠTĚSTÍ
Sonet na zadní stranu podobizny17
Večer v lese18
Modlitbičky19
Noc v srpnu20
Ranní pozdrav21
Bezesná noc I.–II.22
Chtěl bych24
Sloky25
Jsi se mnou2726
CISTERNA SMUTKU
Před bouří3129
Sfinx3230
Známý kraj3331
Otázky3432
Sonet3533
Pro domo sua3634
Bolest3735
U moře3836
Finale4038
[39]
Od téhož autora bylo vydáno:
Preludia, verše 1905 (rozebráno).
U břehu ztroskotaných, verše 1907 (rozebráno).
Otevřený chrám, verše 1932.
Některé básně z této knihy byly po prvé otištěny
v časopisech: Zvon, Zlatá Praha, Národní listy,
Národní Politika a Večer.
Tiskem a nákladem Edvarda Leschingra
v Praze II.
E: av; 2006
[40]