FINALE

Vladimír Frída

FINALE
Zač se ještě modlím dnes a zač se modlit budu: za klid duše Tvé a za osudu pousmání. Jenom tím se chvějí moje rty v tom tichém trudu, když se večer žití hustou mlhou ke mně sklání. V cizích polibcích bys nalezla mých zapomnění, v cizích loktech více tepla, než jsem já moh dáti, v cizích slovech nové kouzlo, hudbu nových snění, aby každý podzim moh Ti novým jarem vzpláti. A pak po letech snad jednou ve adventním šeru, když se modrý smutek rozloží nad pustou plání, abys šťastna sklonila se nad svou spící dceru – – Mé rty jsou němé už a nemají víc přání. – 38 OBSAH
STOPY DNÍ J. V. Sládek5 Viktoru Dykovi I.–II.6 P. Ant. Kolářovi8 Pláč9 Starý rukopis10 In memoriam11 Nenarozenému dítěti12 Dceři anatoma13 Sonet v listopadu14
PAPRSEK ŠTĚSTÍ Sonet na zadní stranu podobizny17 Večer v lese18 Modlitbičky19 Noc v srpnu20 Ranní pozdrav21 Bezesná noc I.–II.22 Chtěl bych24 Sloky25 Jsi se mnou2726
CISTERNA SMUTKU Před bouří3129 Sfinx3230 Známý kraj3331 Otázky3432 Sonet3533 Pro domo sua3634 Bolest3735 U moře3836 Finale4038
[39] Od téhož autora bylo vydáno: Preludia, verše 1905 (rozebráno). U břehu ztroskotaných, verše 1907 (rozebráno). Otevřený chrám, verše 1932. Některé básně z této knihy byly po prvé otištěny v časopisech: Zvon, Zlatá Praha, Národní listy, Národní Politika a Večer.
Tiskem a nákladem Edvarda Leschingra v Praze II.
E: av; 2006 [40]