SFINX

Vladimír Frída

SFINX
Veliké slunce do závějí písku splývá, jak těžká krůpěj krve do obzoru skane, v rákosí Nilu bílý ibis tiše vstane a socha Memnonova jako ze sna zpívá. Kdes v žárné pláni pouště šakal nudou zívá, den dohasíná v písni mdle již dozpívané, co nebe myriadou hvězd kol zvolna vzplane – a sfinx se v neurčitou dáli dívá, dívá – – Jí úsměv záhadný bez konce v tváři hraje, jest dcerou Věčnosti a modrých nocí taje, kde pozdě k ránu se jen zvolna rozednívá. Jak dítě v její klín by srdce skrýt se chtělo, jen kdyby doufat, věřit, smát a ptát se smělo – leč sfinx se dál jen v neurčitou dáli dívá, dívá – – – 30
Básně v knize Prchající stíny:
  1. J. V. SLÁDEK
  2. VIKTORU DYKOVI
  3. P. ANTONÍNU KOLÁŘOVI
  4. PLÁČ
  5. STARÝ RUKOPIS
  6. IN MEMORIAM
  7. NENAROZENÉMU DÍTĚTI DO PAMÁTNÍKU
  8. DCEŘI ANATOMA
  9. SONET V LISTOPADU
  10. SONET na zadní stranu podobizny.
  11. VEČER V LESE
  12. MODLITBIČKY
  13. NOC V SRPNU
  14. RANNÍ POZDRAV
  15. BEZESNÁ NOC
  16. Chtěl bych, kdybych moh, Ti věřit, dítě!
  17. SLOKY
  18. JSI SE MNOU!
  19. PŘED BOUŘÍ
  20. SFINX
  21. ZNÁMÝ KRAJ
  22. OTÁZKY
  23. SONET
  24. PRO DOMO SUA
  25. BOLEST
  26. U MOŘE
  27. FINALE