BEZESNÁ NOC

Vladimír Frída

BEZESNÁ NOC
I.
Sen ulít s víček v dáli jako motýl tiše a slyšíš jenjen, jak choré srdce těžce dýše. Noc dál se valí zvolna pustou, kalnou řekou, kam její daň, vše slzy hořké, marné tekou. Kdos tiše zasténal a dlouze po tom vzdech. Zda modlitba či kletba sjela po těch rtech, jak malá krůpěj, která zmizí v bouřném moři. Byl v bolesti to druh, či bídnější v svém hoři? Kdo uslyší jej a kdo chápe jeho muku? Přes tmu a prostor vroucně tisknu jemu ruku. NeNe, dneska nebude už možno vůbec spat. Všem snům a illusím je třeba s bohem dát, všem smělým rozletům a dávné mládí pýše. – Zas slyšíš jenjen, jak choré srdce těžce dýše. 22 II.
Po bouřné noci zase ještě kalné ráno a mlhou zahaleny okolní jsou domy, šeď nebe prosvítá jen starými kol stromy. Tys přišla s pohledem, jenž tiše říká „ano“ a poslední vše trny ještě v srdci zlomí a s úsměvem, jímž vše kol zase požehnáno. Po bouřné noci je už svěží, rosné ráno. 23
Básně v knize Prchající stíny:
  1. J. V. SLÁDEK
  2. VIKTORU DYKOVI
  3. P. ANTONÍNU KOLÁŘOVI
  4. PLÁČ
  5. STARÝ RUKOPIS
  6. IN MEMORIAM
  7. NENAROZENÉMU DÍTĚTI DO PAMÁTNÍKU
  8. DCEŘI ANATOMA
  9. SONET V LISTOPADU
  10. SONET na zadní stranu podobizny.
  11. VEČER V LESE
  12. MODLITBIČKY
  13. NOC V SRPNU
  14. RANNÍ POZDRAV
  15. BEZESNÁ NOC
  16. Chtěl bych, kdybych moh, Ti věřit, dítě!
  17. SLOKY
  18. JSI SE MNOU!
  19. PŘED BOUŘÍ
  20. SFINX
  21. ZNÁMÝ KRAJ
  22. OTÁZKY
  23. SONET
  24. PRO DOMO SUA
  25. BOLEST
  26. U MOŘE
  27. FINALE