IN MEMORIAM

Vladimír Frída

IN MEMORIAM B. Š.
Svět, který Tebe tolikrát tak tvrdě ve tvář šleh, jenž nedopřál Ti trochu tepla ani pousmání, dnes ponejprv se měkce ke Tvé mrtvé hlavě sklání, dnes je Ti snem a dozpívanou písní na Tvých rtech. Bůh v smutné jeseni Tě vlídně odved v druhý břeh, bys marně nezřela zas nových jar a žití vzplání, rej motýlů i polibků ve červencovém zrání – co mrazem sudby nezkvetlo v Tvé duše poupatech. Taj bytí, smrti je Ti dnes už knihou otevřenou, vše za Tebou, oč zde se rvem a šedých dní zvem cenou a po čem plálo též Tvé srdce horké, lačné, mladé. Bůh, který skončil zápas Tvůj tak mnohý krutý, tuhý, nad lánem polí Tvých po bouři sklenul oblouk duhy a bílou astrou na čelo smír života Ti klade. 11