FINALE

Vladimír Frída

Zač se ještě modlím dnes a zač se modlit budu: za klid duše Tvé a za osudu pousmání. Jenom tím se chvějí moje rty v tom tichém trudu, když se večer žití hustou mlhou ke mně sklání. V cizích polibcích bys nalezla mých zapomnění, v cizích loktech více tepla, než jsem já moh dáti, v cizích slovech nové kouzlo, hudbu nových snění, aby každý podzim moh Ti novým jarem vzpláti. A pak po letech snad jednou ve adventním šeru, když se modrý smutek rozloží nad pustou plání, abys šťastna sklonila se nad svou spící dceru – – Mé rty jsou němé už a nemají víc přání. –

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

81. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. IX. Večer se již zvolna sklání jak tichá modlitba, (Jaroslav Vrchlický)
  2. NOČNÍ POBOŽNOST (Antonín Klášterský)
  3. NOVÝ ŽIVOT. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Za skřivánkem. (Adolf Brabec)
  5. Jaro. (Zikmund Winter)
  6. Přelud. (Julius Alois Koráb)
  7. Odměna. (Adolf Heyduk)
  8. Když šlo processí. (Xaver Dvořák)
  9. XVIII. Oh! jak rád si vycházím v noci stín (Gustav Pfleger Moravský)
  10. XXXIV. Mluvím s tebou, noc je tichá, jdeš již spat? (Jaroslav Vrchlický)