IX. Večer se již zvolna sklání jak tichá modlitba,

Jaroslav Vrchlický

Večer se již zvolna sklání jak tichá modlitba, mou jde duší vzpomínání – jak tichá modlitba ku tvým očím, ku tvé kštici, ku tvým ňadrům, ke tvé stráni jak tichá modlitba. Se mnou jsi v tom tichu kraje, i v tom zvonku zacinkání jak tichá modlitba, se mnou jsi v tom táhlém, dlouhém hlučného dne umírání jak tichá modlitba, se mnou jsi v těch barev mroucích, smytých líném zhasínání jak tichá modlitba, se mnou jsi v té první hvězdy jiskřícím a žhoucím plání jak tichá modlitba, se mnou jsi v té klidné řeky i v tom klasů tichém vlání jak tichá modlitba, se mnou jsi a cítím: budeš takto se mnou do skonání jak tichá modlitba!

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

359. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Objetí noci. (Julius Alois Koráb)
  2. FINALE (Vladimír Frída)
  3. NOČNÍ POBOŽNOST (Antonín Klášterský)
  4. Odměna. (Adolf Heyduk)
  5. U večer. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  6. SLOKY. (Bohdan Kaminský)
  7. Ve chvíli půlnoční. (Karel Babánek)
  8. 18. Byly doby, v nichž mé srdce (Jaromír Březanovský)
  9. XLV. Na stráni pne se mohyla, (Gustav Pfleger Moravský)
  10. [M. N.] (Josef Holý)