Objetí noci.

Julius Alois Koráb

Noci tichá! V svém objetí dechem svým mě uspi, abych zapoměl již trudu – nechť tiše spím, jak Smrt až hrobu mě zasvětí, klidně spát budu! Noci svatá! svým něžným rtem, dechem svým skloň nad mou skráň se v dlouhém políbení! Nechť zbožně spím, jak v rakvi až na věky zmlklý, něm dlít budu v snění! Noci mírná! svůj chvějný dech, sladký dech v mé duše krutý vkouzli spor a boje! – Nechť tonu v snech jak tehdy, až za Stygu vstoupím břeh, do bran Pokoje!

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

268. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Odměna. (Adolf Heyduk)
  2. IX. Večer se již zvolna sklání jak tichá modlitba, (Jaroslav Vrchlický)
  3. Noc nade hroby. (Augustin Eugen Mužík)
  4. Tuberosy. (Jiří Karásek)
  5. Tenké zvonky klinknou, (Josef Holý)
  6. V lese. (Bohuslav Čermák)
  7. SLOKY. (Bohdan Kaminský)
  8. Temná noc a tichá... (Rudolf Richard Hofmeister)
  9. Mé srdce ranila jsi... (Xaver Dvořák)
  10. DŮM ŠVADLENEK. (Louis Křikava)