Objetí noci.

Julius Alois Koráb

Objetí noci.
Noci tichá! V svém objetí dechem svým mě uspi, abych zapoměl již trudu – nechť tiše spímspím, jak Smrt až hrobu mě zasvětízasvětí, klidně spát budu! Noci svatá! svým něžným rtemrtem, dechem svým skloň nad mou skráň se v dlouhém políbení! Nechť zbožně spímspím, jak v rakvi až na věky zmlklý, něm dlít budu v snění! Noci mírná! svůj chvějný dechdech, sladký dech v mé duše krutý vkouzli spor a boje! – Nechť tonu v snech jak tehdy, až za Stygu vstoupím břeh, do bran Pokoje! 13