Setmění.

Julius Alois Koráb

Setmění.
Chmur vlákna hedvábná kol na vše uléhají a houstnou v těžký plášť... zmatením linií obrysy předmětů symbolů význam tají – má duše tesknící z mlh snů jej vypíjí... Dech nevýzpytných slov jich němou sálá řečí, jak plamen mystický, pln věštné úzkosti, vír matných tušení jím zdá se zmítat, křečí, pátráním úsilným na prahu Věčnosti. Fantomy splynulé a nechápané vjemy tmou vyzařují z hran a mluví ke mně teď – pláč smutků mrazivý žhne skráň slz krůpějemi... vše jedno Záhadné, jež – nemá odpověď! – Všech věcí souvislost zřím podmíněnu v Něčem, co není mimo Mě – leč moci proniknout hloub svého tajemství!..tajemství!... Ó, rozuměl bych řečem bytostí nadzemských bez těl a beze pout! Ó, byl bych svoboden z těch myších vztahů světa, směl ku hvězdám se pnout, nad lidských rabství zášť! – Vše tone v setmění... noc všechno dáví kletá, i mrtvolu mých snů již zhalila v svůj plášť... 88
Básně v knize Trosky mých snů:
  1. Modlitba.
  2. Květy v duši.
  3. Chudobky písní.
  4. Modříny.
  5. Večer.
  6. Noc.
  7. Duše.
  8. Ideal.
  9. Portrait Minky.
  10. V touze.
  11. Objetí noci.
  12. Popěvek.
  13. Nad životem.
  14. Spoutaní.
  15. Krise pochyb.
  16. Útěcha.
  17. Mé přání.
  18. Poledne v lese.
  19. Deštivá noc.
  20. Nejvyšší touha.
  21. Zda k Tobě doletí...?
  22. Dvě písně vody.
  23. Osamělost.
  24. Zhasíná lampa.
  25. Píseň vichru.
  26. Kyvadlo.
  27. Nálada.
  28. Kam?
  29. Notturno o mrtvém kraji.
  30. Bakchantka dne.
  31. Poslední píseň.
  32. Přání umělcovo.
  33. Motiv z manévrů.
  34. Pavučiny.
  35. Dívčí sen.
  36. Jeptiška.
  37. Spása chudých.
  38. Rybářka.
  39. Ty měkké melodie...
  40. Echo z hlubin.
  41. Vánek.
  42. Komnaty nádherné...
  43. Melodie intimní.
  44. Má láska.
  45. Jitřní zpěv na 1. máje.
  46. Procitnutí.
  47. Dojem ulice.
  48. Setmění.
  49. Když uhodí mráz...
  50. Přelud.
  51. V dnech zbožné extase...
  52. My budem šťastni...
  53. Opouštím mládí.