Osamělost.

Julius Alois Koráb

Osamělost.
Bílou mořskou kajku seděti zřel jsem na skalách samotnou, na skalách fjordu, mořskou kajku bílou. Tesklivě mávala křídly na modré se dívajíc vody, dálné vody modré, prázdné, opuštěné vody, kde ni jediná v slunci lodní plachta bílá se nestkvěla, samotná, jediná, bílá plachta v slunci... Vlny v příboji skal pěnivé smutnou, jednotvárnou zpívaly píseň v to ticho, v ten mír nekonečného moře – tak jednotvárnou, smutnou v skal příboji píseň zpívaly vlny!..vlny!... A kajka naslouchat ji zdála se a vnímat a kajka rozumět jí zdála se a chápat tu smutnou píseň: Odešli ti, kteří milovali nás! – – tu jednotvárnou píseň: Již nevrátí se oni – ? – – A tesklivě, beznadějně mávala křídly – tak tesklivě, že osamělost její hluboce, bolně já pocítil v duši!..duši!... A já vášnivě ruce k ní vztahoval, já obejmouti přál si ji vroucně, v marné touze! obejmouti ji ubohou, vzdálenou, na skalách fjordu sedící mořskou kajku bílou! – – 27
Básně v knize Trosky mých snů:
  1. Modlitba.
  2. Květy v duši.
  3. Chudobky písní.
  4. Modříny.
  5. Večer.
  6. Noc.
  7. Duše.
  8. Ideal.
  9. Portrait Minky.
  10. V touze.
  11. Objetí noci.
  12. Popěvek.
  13. Nad životem.
  14. Spoutaní.
  15. Krise pochyb.
  16. Útěcha.
  17. Mé přání.
  18. Poledne v lese.
  19. Deštivá noc.
  20. Nejvyšší touha.
  21. Zda k Tobě doletí...?
  22. Dvě písně vody.
  23. Osamělost.
  24. Zhasíná lampa.
  25. Píseň vichru.
  26. Kyvadlo.
  27. Nálada.
  28. Kam?
  29. Notturno o mrtvém kraji.
  30. Bakchantka dne.
  31. Poslední píseň.
  32. Přání umělcovo.
  33. Motiv z manévrů.
  34. Pavučiny.
  35. Dívčí sen.
  36. Jeptiška.
  37. Spása chudých.
  38. Rybářka.
  39. Ty měkké melodie...
  40. Echo z hlubin.
  41. Vánek.
  42. Komnaty nádherné...
  43. Melodie intimní.
  44. Má láska.
  45. Jitřní zpěv na 1. máje.
  46. Procitnutí.
  47. Dojem ulice.
  48. Setmění.
  49. Když uhodí mráz...
  50. Přelud.
  51. V dnech zbožné extase...
  52. My budem šťastni...
  53. Opouštím mládí.