Bakchantka dne.

Julius Alois Koráb

Bakchantka dne.
Vetkán thyrsem do tvých vlasů zpěv můj perlí stříbro v den, luka slunečná stem hlasů rozechvívá neumdlen. A ty jásáš v Šílenství tance opojného světla, vinná réva tobě tkví v rukou, nachem líc tvá zkvetla. A ty neseš v dál mé touhy vírem blahých Rozdnění, kněžko Pana, na kyn pouhý jeho zmíráš v nadšení. Zpěv můj kolem rozlit zní v tanci opojného jasu, perlí vínem starých dní vetkán thyrsem do tvých vlasů. 39 Neschvácen a neumdlený rozechvívá slunnou pláň, ořům dne tká růže v třmeny, tobě slastné tuchy v skráň. Kněžko Pana, dál jej nes, mořem světla nechať hoří – zdráv buď horoucí tvůj běs, víno Lásky divy tvoří!... 40