Přelud.

Julius Alois Koráb

Přelud.
Rád bych tvé struny zas rozechvěl mlčící, smutkem dnů stišené, souzvuku jemný písně dávno slyšené! Dávno, v době snění, vášnivém předtuch hýření slyšené intimní písně mé touhy – Přelude pouhý! Bez úkoje hledám tě, marně... K pohřbům odříkání bolným melodie sladké tvé víření srdci ždám vroucně, zpěve blahého Smíření, z duše své hlubin tě volám – marně! kdes dřímáš tich, ozvěny prázdné smích posupný zní mi z nich – slyšené intimní písně mé touhy – Přelude pouhý! Bez úkoje hledám tě, marně... 90