Nejvyšší touha.

Julius Alois Koráb

Nejvyšší touha.
V nadšení zbožném paprskem tvým veden kdo rozsévá tě – věčně žehnán buď, nezištná touho, vracet lidstvu eden! Neb tomu Bůh sám vdechl žár ten v hruď. Jež provázela’s Krista ku Golgotě, nejvyšší z cílů – ten, kdo chápe blah’ tvé mety zářné božskou krásu, na tě zří jako na květ nejlidštějších snah: – ó žehnán buď! Neb v něm se lidstvu vtělil za ohnivý sloup věčné Lásky dech, by zástupy ved’ z pouště v ráj a čelil zlu Bídy sám v lži hadích nástrah všech. On, dědic Toho, obětí jenž Sebe dal za hřích světa – blahoslaven buď a věčně žehnán, v úděl dej mu nebe tvůj stihnout cíl, jej zloba nezarmuť!... 23