Na zemi tma a na nebi

Gustav Dörfl

Na zemi tma a na nebi jsou věčná světla rozžata – ta země je jak z kamene a nebe jako ze zlata. A proto tady na zemi tak mnohé srdce zastená, když sotva cítíc trpce zví, že celá zem je kamenná. A proto zas tak toužebně na sledním lůžku zaplesá, když pomyslí, že poletí v ta modrá jasná nebesa.

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

353. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ve hvězdné výši. (Josef Václav Sládek)
  2. HVĚZDY. (František Kvapil)
  3. 5. Nebe! jestli milost nehoří (Josef Vlastimil Kamarýt)
  4. NEZNÁMÉ KONČINY. (Růžena Jesenská)
  5. Do výšin nelze těžkou hmotu vzíti, ( H. Uden)
  6. Po probdělé noci májové. (Adolf Heyduk)
  7. NOTTURNO (Zikmund Winter)
  8. STÍNEM I JASEM. (Čechoslav Ostravický)
  9. OD DÁLNÝCH HVĚZD. (Zikmund Winter)
  10. Záhady. (Josef Václav Sládek)