I. U okna seděl jsem a hleděl v kraj,

Vladimír Frída

U okna seděl jsem a hleděl v kraj, a v dáli neurčitou jsem se díval; tu obraz celý zvolna v mlhu splýval, jak halil by jej pohádkový taj. Tak mizel starý mlýn a za ním háj, v mých slzách obzor pomalu se stmíval, a žádný paprsk v něj se neusmíval, jak v duši tu, jež ztratila svůj ráj. V tom cosi zavadilo o mé čelo. Já hlavu zved’ – to ptáče, jež se chvělo. Aj div, já uzřel kolem slunce, květ. Děl pták: „Hleď, jaro opět přišlo v svět!“ a rychle odletěl hned v starou hruši. Žel, že jen okem zřím je a ne v duši.

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

629. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Tak smutně kapka za kapkou (Viktor Dyk)
  2. PSÁNO IN MARGINE (Adolf Bohuslav Dostal)
  3. Zhaslo. (Hanuš Jelínek)
  4. Půlnoc. (Boleslav L. Černý)
  5. V BEZESNÉ NOCI. (Adolf Brabec)
  6. OKNO (Viktor Dyk)
  7. PROSTÝ MOTIV (Hanuš Jelínek)
  8. Sestra. (Josef Kuchař)
  9. PRO ŽIVOT. (Jaroslav Vrchlický)
  10. V OKNĚ MÉ SVĚTNIČKY (Josef Kuchař)