Ve větru.

K. Egor

Slyš, píseň má, vtělená ve větru hvizd, teď naříká pod okny dole, jak raněný pes. Slyš, píseň má! Úzkost mne mučivě rve, a do duše kreslí muk nejvyšších děs. A touhy mé zvrhly se v smuteční květ, a láska – ta dala mi s rozkoší bolesti pít. Ó, slyš, vichr, píseň a já – jeden bol: Jsme štváni vždy – nikdy to nebude konce snad mít. A přece však, miláčku, vedle mne buď; Tvůj hlas mi tak kojivě do lkání vichřice zněl. Je úzko mi, uprchly síly i vzdor: já na ňadrech Tvých tolik, oh tolik plakat bych chtěl.

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

884. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Čtenáři (Jiří Mahen)
  2. Ta píseň tobě věnována (Jiří Mahen)
  3. S básněmi Longfellowa. (Jaroslav Vrchlický)
  4. V BOUŘI. (Josef Merhaut)
  5. Ti zníti bude... (Augustin Eugen Mužík)
  6. Při dychánku. (František Táborský)
  7. PÍSEŇ. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Zda osudem. (Adolf Heyduk)
  9. ULTIMA THULE. (Josef Svatopluk Machar)
  10. Tys pravil, Pane, dávaje mi píseň: (Jan Evangelista Nečas)