Prosba k životu.

K. Egor

Dny všechny, jež bez slunce trávím zde v tichu, v hor smutku, když do mlh se obzory zúžené ztrácí, dny všechny se šklebí mi v protivném smíchu, a karykatury mi věší na touhy, sny, snahy a práci. Již zničil jsem sílu, vzdor, hrdost a pýchu; jen kol hlavy znavené křídly si zašumí vzpomínek ptáci, a trpím a kaji se z viny své a ze svých hříchů. Však také to modla je a posměch Života brzy ji zkácí. A nezbude z minula ničeho snad, co tvořilo někdy mé základy duše? Však pokorný opět jsem, nežádám změnu. A všechno, ó Žití, dám tobě rád, a zapadnu do pouští odlehlé hluše, jen ponech mi, prosím tě, víru v mou ženu.

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

554. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PSÁNO IN MARGINE (Adolf Bohuslav Dostal)
  2. STROM ŽIVOTA (Otokar Fischer)
  3. Smutek. (Bohdan Kaminský)
  4. INQUIETO (Vladimír Frída)
  5. Adagio. (Antonín Klášterský)
  6. ADVESPERASCIT. (Adolf Bohuslav Dostal)
  7. V jeseni. (Josef Kuchař)
  8. Na podzim. (Bohdan Kaminský)
  9. Z DOPISŮ. (Vladimír Frída)
  10. ZAVANUTÍ. (Viktor Dyk)