VZNEŠENÁ PANÍ.
Sladké tóny duše své k Tvé slávě zpívám,
neboť jsi hlubokou smyslnost vlila v mou krev
a touhy, jichž sama jsi nepoznala.
A oko máš, jež bolesti miluje,
bolesti nevyzpívaných písní a květů nerozvitých,
bolesti ohňů vyhaslých první vzlétnuvší jiskrou,
a na rtech Tvých září záhadné plameny spoutaných vášní.
33
Ňadra Tvá nikdy nehořela smyslným ohněm,
a dech Tvůj rythmický neblouznil chrapotem vášně,
křečovité záchvěvy její nechvěly krví Tvou
a rysy Tvé jasné tváře nikdy jí nebyly zkřiveny.
Ty’s nepoznala žhavých rozkoší lásky,
jen bolestí její ozářena byla Tvá skráň,
bolestí svatou a úrodnou,
kdy v udivené lůno Tvé snesla se milost Boží.
34