VZNEŠENÁ PANÍ.

František Sís

VZNEŠENÁ PANÍ.
Sladké tóny duše své k Tvé slávě zpívám, neboť jsi hlubokou smyslnost vlila v mou krev a touhy, jichž sama jsi nepoznala. A oko máš, jež bolesti miluje, bolesti nevyzpívaných písní a květů nerozvitých, bolesti ohňů vyhaslých první vzlétnuvší jiskrou, a na rtech Tvých září záhadné plameny spoutaných vášní. 33 Ňadra Tvá nikdy nehořela smyslným ohněm, a dech Tvůj rythmický neblouznil chrapotem vášně, křečovité záchvěvy její nechvěly krví Tvou a rysy Tvé jasné tváře nikdy jí nebyly zkřiveny. Ty’s nepoznala žhavých rozkoší lásky, jen bolestí její ozářena byla Tvá skráň, bolestí svatou a úrodnou, kdy v udivené lůno Tvé snesla se milost Boží. 34