Duše.

Bohuslav Květ

Panenská dívko, jež po lukách jdeš zelených a radostna trháš květiny, bys věnce z nich si uvila! Noc padá zvolna, ale jistě, na luka... Duše má! Duše, jsi šťastna? Teď stanula jsi a hledíš zadumaně do dálky... Ó vzpomínej! Víš, jak zarděla’s se do krve, ulicí města když jsi spěchala a sprostí vozkové, opilí chodci nestoudné žerty když si z tebe tropili a zraky chlípnými trhali s tebe bílý šat? Ó vzpomínej! Víš, jak jsi chtěla do chrámu a pokrytecký dav jak poděšením řval a volal: Nevěstko!? A ty’s byla tak nevinná a jen jsi plakala... Ó vzpomínej! Ne, dále jdi a trhej květy raději! Nevzpomínej! Zapomeň na to, co bývalo, a nechtěj ani teď slyšet hesla těch, již příliš sprostí jsou, i těch, kteří jsou příliš zbožní!...

Patří do shluku

růžička, kvítek, květinka, srdéčko, kvítko, kvítí, věneček, poupátko, růže, kytička

903. báseň z celkových 910

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. DÍVKA V ZAHRADĚ (Karel Dostál-Lutinov)
  2. LILIE. (Josef Lukavský)
  3. BÍLÁ RŮŽE. (Václav Šolc)
  4. Květinářka. (Adolf Heyduk)
  5. XX. Má duše včelky předhoní, (Vítězslav Hálek)
  6. Napomenutí. (Jan z Hvězdy)
  7. K jmenovinám Marince St..vé. (Josef Vlastimil Kamarýt)
  8. Jarní idyla. (Rudolf Pokorný)
  9. ŠTĚSTÍ. (Karel Leger)
  10. Věnečky. (Simeon Karel Macháček)