Mistru Antonínu Sovovi.

Bohuslav Květ

Kdo přišel večer, Mistře, jako Vy, kdy Bída z koster staví věže příšerné, tomu nemožno sednout u potoka a věnce vít a Lásky opěvat. A Vy jste první tónem kovovým na cit útočil sobců bezectných, když zmalátnělých řada básníků nervosní rukou s rythmy hrála si... Teď čelo skláníte a smuten zříte kolem, že nevidíte ovoce Své práce; ó buďte jist, že Vaše zrno horčičné v neplodnou, tvrdou skálu nepadlo! Z každého zrna tisíc mstitelů, byť ne hned, časem povstane, a hladu, bídy želez zbavený Vám bude nový člověk děkovat...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

710. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PÍSEŇ O ŽNÍCH. (Karel Dostál-Lutinov)
  2. báseň bez názvu (František Serafínský Procházka)
  3. Selské písničky. (Josef František Karas)
  4. PODZIMNÍ PÍSNĚ (Antonín Klášterský)
  5. Zapadlým básníkům. (Antonín Klášterský)
  6. Zřícenina. (Emanuel z Čenkova)
  7. Podzimní. (Emanuel Miřiovský)
  8. DVA MOTIVY Z ALEJÍ STARÝCH LIP A JABLONÍ V MNÍŠKU POD BRDY. (Emanuel Čenkov)
  9. POLEDNE. (Antonín Klášterský)
  10. TICHÉ ŠTĚSTÍ. (František Serafínský Procházka)